Spoluautorem je Craig Taylor, generální ředitel CyberHoot
Ve světě deepfaků a dezinformací se příliš mnoho lidí nechává oklamat věcmi, které vidí online, a věří, že to, co vidí nebo čtou, je fakt. Čtenáři v dnešní době často udržují krátkou pozornost a mají tendenci číst pouze titulky, což jim usnadňuje naletět falešným zprávám, známým také jako dezinformace. Některé webové stránky se ujaly úkolu ověřovat fakta o fámách, tvrzeních o zdravotních problémech a politických tvrzeních, zejména těch, která se často objevují na sociálních sítích; ale i tyto webové stránky se ukázaly být zaujaté.
Dezinformace existují na obou stranách války na Ukrajině. Obě strany si to uvědomují a využívají propagandu druhé strany k vykreslení obrazu své verze věci. Jak v tomto článku informuje BBC , můžete vidět, jak ruská vláda tvrdě zakročila proti všem zahraničním i domácím zpravodajským společnostem a společnostem sociálních médií, čímž se prezentování jakéhokoli názoru, který je v rozporu s pohledem Kremlu na válku na Ukrajině, stává zločinem. Obyvatelé Ruska musí používat VPN nebo satelitní internetové služby, aby získali nefiltrované zprávy. Průměrný Rus nemůže získat zprávy, které by odporovaly vládnímu pohledu na Rusko jako na osvoboditele nacistů na Ukrajině. Bohužel však i ukrajinští představitelé prezentovali světu propagandu. Rusko toho využilo ve své verzi událostí a ve své kampani ministerstva školství spatřilo záběry z videohry, aby se v tomto videu podělilo o tyto falešné příběhy s ruskými dětmi.
Jedním z nejpopulárnějších příběhů z probíhající války na Ukrajině je „Duch Kyjeva“, pilot stíhačky, který údajně sestřelil řadu ruských stíhaček. Příběh se začal šířit poté, co bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko zveřejnil na svém oficiálním účtu na Twitteru fotografii, o které tvrdil, že je „Duchem Kyjeva“ . Na obrázku byl pilot stíhačky MiG-29 v kokpitu, s hledím zakrytým obličejem a palcem zdviženým k fotoaparátu. O několik dní později oficiální účet ukrajinské vlády zveřejnil na Twitteru okázalé video, které ducha chválí. Pečlivě sestříhaný klip má za cíl ukázat záběry anonymního pilota, jak sestřeluje šest ruských vojenských letadel. Pilot tak podle klipu učinil během prvních 30 hodin invaze.
Ukazuje se, že obrázek, který Porošenko sdílel, byl zřejmě převzat z článku z roku 2019 o ukrajinských pilotech testujících nové helmy, zatímco jedno z nejsdílenějších videí ducha pochází z populární letecké simulační hry.
https://youtu.be/UzS1c_lSpNMhttps://youtu.be/h6OOpWh-hQk
S ohledem na příběhy jako je Kyjevský duch a uzavření veškerého svobodného tisku v Rusku si lidé musí být ostražití a ověřovat fakta v článkech, které čtou. Musíte být skeptičtí a musíte si ověřovat fakta v tom, co se vám hlásí, bez ohledu na zdroj. Pojďme se nyní podívat na několik rad, jak najít přesné informace v mediálním světě, ve kterém žijeme.
Podobně jako při sledování phishingových e-mailů, které vám přicházejí do schránky, byste si měli dávat pozor na jakékoli informace, které vidíte online a které mohou být „příliš dobré na to, aby to byla pravda“, nebo ve vás vyvolat okamžitou reakci. Následující návod vám pomůže s náležitou péčí a odhalením dezinformací, které vidíte.
Mike Caulfield, expert na digitální gramotnost, vyvinul metodu pro hodnocení online informací, kterou nazývá SIFT: „Zastavte se, prozkoumejte zdroj, najděte lepší pokrytí a vysledujte tvrzení, citace a média k původnímu kontextu nebo zdroji. “ Pokud jde o zprávy o Ukrajině, říká, že by se měl klást důraz na „Zastavte se“, zastavte se, než začnete reagovat na to, co vidíte, nebo se o to podělíte. Při čtení článků je důležité si uvědomit vlastní zaujatost, protože s dezinformacemi můžete souhlasit, ale mohou být zcela nepravdivé ( konfirmační zkreslení ). Stejně tak ani článek ze známého zdroje, jako je CNN, AP, FOX, MSNBC atd., nemusí nutně znamenat, že je věcný; všechny mají také své zaujatosti.
Je přirozené chtít být první, kdo sdílí informace se svými přáteli, rodinou nebo kolegy, ale nejdříve se musíte ujistit, že jsou přesné. A ne, to neznamená, že byste si měli jako ověřovací metodu vyhledávat „ověřovače faktů“ na sociálních sítích, protože i ty se u soudu ukázaly jako „názory“. Dobrým prvním krokem při pokusu o ověření informací je prozkoumat zdroj, ověřit zaujatost a najít další zdroje informací o daném příběhu.
Většina lidí získává okamžité zprávy prostřednictvím Twitteru, Facebooku nebo dokonce TikToku. I když lze prostřednictvím těchto kanálů sdílet cenné informace, je důležité prozkoumat účty, které určité informace sdílejí, a zjistit, odkud je čerpají, abyste určili jejich úroveň přesnosti. Na Twitteru je snadný způsob, jak odhalit účty šířící dezinformace, zkontrolovat jejich profil. Jsou zcela nové? Mají málo sledujících nebo sledují jen několik účtů? Co tweetovali před pár týdny nebo měsíci? Ujistěte se, že jsou to, za koho se vydávají. Pokud si nejste jisti, můžete si informace ověřit jinde. Podobné taktiky můžete použít i při prověřování účtů na Facebooku, TikToku nebo Instagramu.
Existují stránky věnované vyvracení mýtů online. Snopes.com má několik sekcí věnovaných boji proti dezinformacím, ověřování faktů na různých populárních platformách sociálních médií a virálním videím. Dokonce zde napsali článek o duchu z Kyjeva . V mnoha případech lze pravdivost dezinformací snadno vyvrátit a zdokumentovat na stránkách, jako je Snopes.com. Buďte podezřívaví ke všemu, co si online přečtete.
Jen se ujistěte, že nepoužíváte ověřovače faktů používané Facebookem (AFP, The Associated Press, Check Your Fact, The Dispatch, Factcheck.org, Lead Stories, PolitiFact, Science Feedback, Reuters Fact Check, USA TODAY), protože se ukázalo, že jsou založeny na názorech, nikoli na faktech.
Obrázky podobné těm, které byly zveřejněny v souvislosti s filmem Duch z Kyjeva, můžete snadno vyhledat na internetu a zjistit, zda byl v minulosti zveřejněn v jiných článcích. Chcete-li to provést, můžete buď kliknout pravým tlačítkem myši na libovolný obrázek v článku a vybrat možnost „Hledat obrázek na Googlu“. Další metodou je uložit obrázek do zařízení, přejít na https://www.google.com/images, vybrat ikonu „fotoaparátu“, nahrát obrázek a kliknout na „hledat“.
Jak jste se možná už před lety naučili ve škole, abyste si ověřili pravdu, potřebujete najít několik spolehlivých zdrojů informací. Nejlepším způsobem, jak to udělat, je najít vědecký a recenzovaný článek. Jedním z skvělých zdrojů primárních informací je JSTOR . I když může být obtížnější najít primární zdroje o probíhajících, současných krizích, obsahuje cenné informace o historických událostech a výzkumu, který se kolem nich provádí. Mnoho renomovaných zpravodajských organizací ve svobodném tisku se snaží své články ověřovat nebo je ignorovat, pokud nemohou ověřit zdrojový materiál. Při sledování populárních online médií dnes používejte zdravou dávku skepticismu.
Nalezení přesných informací je v těchto dobách stále obtížnější. Může se zdát únavné prověřovat přesnost téměř všeho, ale je to přesně to, co je potřeba dělat s rostoucím počtem deepfaků a dezinformací, které se denně zveřejňují na sociálních platformách. Nestaňte se jedním z naivních uživatelů sociálních médií, kteří nevědomky sdílejí dezinformace, protože neprovedli náležitou péči! Začněte v rámci své rodiny a přátel ověřovat si sdílené informace a články, jen to pomůže!
Zdroje:
Další čtení:
Studie uvádí, že algoritmus TikToku odkazuje uživatele na falešné zprávy o válce na Ukrajině.
Facebook u soudu přiznává, že „ověřování faktů“ je čistý názor
Objevte a sdílejte nejnovější trendy, tipy a osvědčené postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti – a také nové hrozby, na které si dát pozor.
Autor: Katie Boquetti | Editorial: Craig Taylor Editorial od Craiga Taylora: Léta jsme trénovali...
Více informací
Většina phishingových testů vašim zaměstnancům lže. Tento vás nejdříve pozdraví! HootPhis lidem hned na začátku říká: toto je...
Více informací
Závažnost: KRITICKÁ (CVSS 9.2) | Vydáno: 22. října 2026 Dne 21. října byly v PHP odhaleny dvě kritické chyby...
Více informacíZískejte bystřejší pohled na lidská rizika s pozitivním přístupem, který překonává tradiční phishingové testování.
